Anotace: Věnováno všem deštníkům, parníkům, hvězdám, bouřím i lístkům čaje...
Nad mořem nicotnosti
ztrácí se kouř z parníků,
které ztratily smysl života
Mizí mezi mraky,
snad jako věčné memento vyslané k uším hvězd,
snad jako pozvánka do galerie grotesky našich životů
Krásná dáma s naprasklým deštníkem
Postaví se čelem bouři
Jen pro ten pocit, že něco na světě má smysl
Je to bláznivé?
V procentech bláhovosti,
objevujících se každou čtvrthodinu na tabulích zdejší burzy,
ztrácí se cena lásky
Cena zelených lístků čaje
dovezených z pradávného orientu,
dřív než přišlo moře a vše vydražilo
Asi je to tak správně
Je to koneckonců naše jediná záruka,
že sny skutečně existují...
Víš, mezi námi je ještě jeden rozdíl - já píšu sračky, které mě naplňují a něco mi dávají (myslím něco jiného než žaludeční vředy :-)) ;-)
31.01.2008 16:24:00 | Lisa.Ginmi
a ty jsi kvalitní hm neřek bych píši líp než ty proto že ty píšeš sračky
31.01.2008 15:58:00 | Arcangelo
Má to krásnou atmosféru.já ji tam vidím přesně takovou, jakou jí vidět chci:))-
29.01.2008 16:10:00 | neurobeat