Den, nebo noc-už jedno je.
Jen bíly strop, jak zimní polé.
Do nekonečna...Co mi je?
ležet bez hnutí hodně bolí.
Skličujicí to pocít vidět strách
A cítit jeho nebezpečnou vůní.
Kdýž vmísto starých knížek zbýl jen prach,
Když víš, jak tvoje srdce stúně..
Kapku po kapce proudí do krvé
Život, a nebo jen jeho iluze?
Čas neběží, už ne, jen tiše jdé.
Už nevím kám, jde přesvědčivou chůzí.
Po kapce do mě tiše stékal klíd
Ja vím, lepší je občas zavřít očí.
Je to zlý sen? A mám ho vůbec mít?
Nebo snád tento večer se už skončíl?..
Rusko...hmmm - to jsou mi noviny...básnička je pěkná, jen -í mají být krátká, ale to je vlastně jedno.
Já chodím do hudebky v Českých Budějovicích a mám výbornou paní profesorku bývalou Rusku, Dinaru. To se toho sešlo, viď?
Ahoj. Piš dál
27.01.2008 19:05:00 | Norlein