usínám v objetí malířské palety
všech slepých básníků
neznalých slov či vět
do dlaní padá mi
nahý a bezbranný
z vesmírné náruče své matky vyrvaný
do dlaní padá mi Svět...
Klobouk smekám, na koleno klekám. Nádherná myšlenka, nádherné poselství všem a nádherně napsané.
27.01.2008 20:22:00 | J.Švihovský
svet ktery prezije svet ktery zda se mi
tak trochu z pohadky netrefi zpet
svetem co nezije ten kluk on vetkal mi
pod kuzi lasku na sto tisic let
.
27.01.2008 19:52:00 | Zamilovaná do nezamilované doby