Za pár dní se vrátím

Půl šesté ráno, a já odjíždím,
s bolavým srdcem v dál se dám.
Naposled směrem Tvým dneškem pohlížím,
a pak, nadějím posledních se vzdám.

Marně Tě budu vyhlížen na stání,
marně Tě budu v davu hledat.
Mě budí černá tma, tebe svítání,
a teď? Zas čas začít konat.

Na pár dní bez Tebe, opět a zase,
v zajetí myšlenek, každá sám být.
V nekrytém území uhýbám plaše,
a zoufale přeji si, tvým směrem odejít.

Vím, přijde zas den, až se vrátím.
Čtyři dny, přece není zas až tak moc.
Však i tak, v smutku nadál se utápím,
když náručí tišivou se stává noc.

Za pár dní vrátím se, pro tvůj smích,
za pár dní vrátím se, jenom pro Tebe.
A navzdory, v samotě všech těch dnů samotných,
budem tu navzájem, jen opět pro sebe ..

Ty a já ..