Mamince

Anotace: Už se nikdy nevrátí, co jednou promarníte.....

Maminko Milá,když na vše vzpomenu si,
tak se i v duchu stydět musím,
vždyť já Tě tolik zlobila,
někdy tak málo si Tě vážila.

Vzpomínám stále na ty časy,
kdy česala jsi moje vlasy
a také moje moldánky,
když jsi mi pletla copánky.

Maminko Drahá ,už dávno nejsem holčička
co maluje si srdíčka,
mé vlasy nezdobí se copánkami
a Ty, má Drahá Maminko ,už tady nejsi s námi.

Jak ráda moje Maminko ,bych složila Ti hlavu do klína,
však zbývá mi jen vzpomínat.
Na Tvoje čelo ustarané,
na tvé smutné oči ,když jsme zlobili,
když jsi nás o něco požádala a my řekli " až za chvíli".

Už je to mnoho let,Maminko, co jsi nás opustila,
bylo to tak náhle,
že ani nevím ,zda jsi mi všechno odpustila
a i když neslyším Tvůj dech ,
stále Tě nacházím ve svých snech.