Anotace: .....
Prolog:
Skutečný básník se nemůže vzdát
poezie. Ona vás může nechat, ale
vy ji neopustíte...
Dylan Thomas, Svlékání tmy
--
Sejmul jsem z balíčku knih
tu nejvznešenější
zatímco její ruce
sahající až k ramenům
vrůstaly do pohovky
Byli jsme obnažení...
Náhle jsem spatřil kameny
vypichující si oči
vodu vyřezávající si jazyk
a věděl že vím
něco víc
Tady a teď
-
Nemůže...poezie...když vzniká..to je něco jako...mno řekla bych zplození dítěte...a opusť své dítě...
30.01.2008 15:06:00 | whiolet
Líbí se mi tvé psaní a souhlasím s tebou,ale když je někdo sprostý,nemá to s kritikou nic co dělat byla to odezva na Arcangelo..podívej se a pocopíš
29.01.2008 18:16:00 | takova
Vždy stojí za to, pokusit se uchopit neuchopitelné ...
... a k jeho rozpoznání napjat k prasknutí všechny smysly ...
*-... protože toto je jediná cesta, ... jak je možné, je nakonec vnímat
29.01.2008 16:59:00 | HarryHH
Já měl pocit, že v jeden okamžik vím víc už několikrát. Oficiálně to tak asi nebylo, ale koho to zajímá. Já měl pocit.
29.01.2008 13:43:00 | smudlinek