Andělská tvář
Andělská tvář
Studené prsty pod svetrem hořícím,
dotekem obrysu letmého slibu.
Trvale současná na dosah paže.
Krve se netýká,
na rtech mi hoduje postranní úmysl.
Opilá černá se díra.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
mě se teda líbí a řekla bych že smysl v tom je, jenom na to člověk musí mít city
19.02.2008 17:45:00 | Trophy
Zajímavé obraty a vyjádření, ale má to cosi do sebe a pro mne je to působivé.
14.02.2008 07:39:00 | NikitaNikaT.
..právě..že je to totálně..out....je to o ničem..naprosto zbytečná říkanka..jako já...
04.02.2008 20:05:00 | Fallen
Nejspíš jsou moje představy a myšlenky příšerně omezené, jelikož jsem absolutně nepochopil jaké mohou mít tyto dvě sloky co dočinění s tím nadpisem... Popravdě jsem nesjpíš čekal kapánek víc když jsem si přečetl ten, tak vznosný název...
Nepochopil jsem to tak se k tomu nebudu vyjadřovat. jen bych prosil o vysvětlení a když budeš tak hodný a přpojil svůj komentář na některé mé dílo, byl bych ti vděčný...
03.02.2008 15:56:00 | Adrian
