* * *
... už neláme si hlavu maličkostmi
co ona ...
co má dělat ...
proč je tady ...
vzal ji do náruče
není zbytečná
je mu Venuší
světlem jitra
světlem večera
je na obloze
hvězda zřetelná
sestavuje trpělivě
svou vlastní
hvězdnou mapu
vytváří knihu
kde listy se samy
od sebe obracejí
jsou to stránky
kterým zatím nerozumí
jakási tichá
tajuplná mluva hvězd
jí ukazuje
jak plyne čas
a připomíná
omezenou přítomnost
na planetě jménem Země
* * *
Ta doba, kdy nerozumí, je ta nejkrásnější... Jak nádherně a výstižně jsi popsala lásku. Klaním se Tvému umění!
09.02.2008 15:54:00 | Ishtar
Ač nechápu hvězdnou mapu,
protože já v mapách tápu,
tak o Venušině klíně,
vím i po dost silném víně...
Možná sama Venuše,
o mých choutkách netuše,
vystoupí z těch hvězdných map,
a pak zví jaký jsem "chlap"...hi
06.02.2008 18:18:00 | zzlatý
ano ano..
omezenou..
a přeci ne...
svoboda a touha a naděj...
jsou neomezenéééé .o))
06.02.2008 08:23:00 | Bean
zadívala jsem se k nebi....snad někdy dokážu porozumět :)
05.02.2008 18:02:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Moc hezky naznačeno nalezení štěstí a naplnění života
a lásky.
Krásná báseň.
05.02.2008 08:05:00 | s.e.n