Duhové pole
Duhové pole
Korálky dřevěné já v dlani svírám
kulatý
barevný
je ten můj svět
na šňůrku navlékám půlnoc
co zívá
smrtící křeslo
milování vzdech
mezi nebem a zemí
nocí a dnem
kopu
bráním se
nechci být vejpůl
tak navlékám další
barevný rej
dominem
proklatě
terčem dvou střelců
nastavím zrcadlo
barevný střet
duhové pole
od A
až do Zet...
Vždyť...
I můj pes
nedopustí
upustit
nutkání
sežrat
skřivánka
na niti...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
...tak...a teď už vážně musím pracovat...dnes jsem si u tebe vytvořila, nádhernou pondělní dopolední chvilku poezie :-)
18.02.2008 11:44:00 | Lota
Stejně..jsem zvědavá..
na co tu navlékáš?
režná nit?
bavlna?
hedvábí v ruce máš?
je pevné?
nekončí?
je vhodné k barvení?
zvládne zátěž?
nehrozí přetržení?
;o)
05.02.2008 12:00:00 | Cecilka
Křehce
na hraně nože
na laně nad propastí
balancující duše, co se brání pasti.
Stereotypnímu rytmu reality a prostřednosti života.
Nekonečný boj plný bolesti a pádů...
ale nad obzorem svítá.
05.02.2008 06:24:00 | spare
