Alej květů

Alej květů
V aleji květů s vůní vanilky,
viděl jsem včelku,já brouk malinký.
Nesbírala však nektar nebo pyl,
narazil jsem na omyl.
Čistila lístky od hvězdného prachu,
létala tiše,avšak beze strachu.
Starala se o ně jako o tisíce duší,
v mém oku to byla láska,která neustále prší.

Dnes čekám na ni znova,
lákám ji na něžná slova.
Čekám dlouho, možná den,
probouzím se, byl to sen.
Pořád ale hledám včelku,
která nechá minulosti zapomenout,
nejsem schopen tě již více opomenout.