bonboniéra

Anotace: .

v podzimním letním podvečeru
snídám na lavičce
hvězdy a duhu
pamatuju si na to
úplně přesně
jak jsi tam stála v rukavičkách
s bonboniérou

vdechuju kouř
teplý ale sladký
jednou se takhle
vyhodím z domu
na planinu
a tam inhaluju
páru
trochu jsem si zvyk

klepání čelistí v zimě
dělá to rytmus
takový nevšední
a zajímavě dojímavý

když bruslíš na ledě
střeva ryb se ti odráží
od pláště
a ty myslíš na Havaj
a jseš šťastná
jako osika nad rybníkem
splašková voda v kanále
holčička na houpačce
to je svět