Naděje
Naděje
Trnovou cestu se snažím překonat, ostny v mé kůži zanechávají rány hluboké,
já začínám povzdychávat, ostny berou mé tělo útokem.
Už nemám sílu pokračovati dál, trny s každým mým pohybem dělají z mé kůže hadr roztrhaný.
V tento moment bych si nejvíc přál záblesk záchrany.
Všude okolo jen tma a špína, z malé rány se stává hluboká rýha.
I přes to, že už kůže není celistvá,
snažím se bolest překonat,
svým sladkým snům se věnovat,
zapomenout na tento ztrastný okamžik...
Ale moment! Počkejte chviličku,
v kapse jsem objevil naděje kapičku.
Mám zde ostrou rybičku.
Čili co z toho vyplívá? Že i v sebehorší situaci by nám naděje nemělo ubývat...
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
je to super,na zaciatku mi to prislo trosku divne ale po docitani sa dojem celkom napravil
najkrajsie je to zakoncenie s ostrou rybickou,a kapickou nadeje tie rymz su uzase svieze a cela inak dost smutna basen nakoniec vyznie tak zvlastne vtipne
19.12.2008 14:30:00 | Terulienka
Děkuju moc.. ty taky moooc krásně píšeš.. a tahle básnička se ti moooc povedla..
21.02.2008 20:05:00 | Teríshek xD
Prostě naděje umírá jako poslední a i v ten nejhorší okamžik by se nemělo přestávat věřit v tu NADĚJI! Moc hezký sestřičko :-).
11.02.2008 17:31:00 | Davidoff83
