sedíme zas spolu
v měkké pohovce
s tvou dlaní se toulám
ruku po ruce
tiše naslouchám
pavučinkám sténání
vlévám kávu bez ptaní
do odrazů v hrníčku
a tančící záblesky
klidně svedu na svíčku
panorama touhy
pádícímu času
zastavím kyvadlo
a křídlům tvého polibku
setřu pel
v saténu se tulím
ke tvým ramenům
očím došla řeč
unikli jsme
na oběžnou dráhu
zapadanou v prachu
dlouhých cest
bříškami prstů
sousto po soustu
krmíš mou touhu
nikdy není sytá
tebou
až poslední z hvězd
zhasne pod stropem
seznámím tě s úsvitem
zůstaň...
Mám pocit, že Ty básničky jsou stále lepší a lepší, vždycky v nich najdu něco, co mi přinese vzpomínky, na něco pěkného... moc hezké
10.02.2008 18:16:00 | Raduzk
Krásná básenka, též si dám kávičku po milé procházce :o) Jj, tu básnku jsem měla už včera, ale tak myslím, že dnes se hodí mnohem více. Děkuji za hezký komentík
10.02.2008 17:28:00 | NikitaNikaT.