Zlatavé klasy z polí mizí,
mele se mouka, peče se chléb,
omamnou vůní, nádhernou vizí,
ten Boží dar, je zlatý hřeb!
Než na stůl dojde chléb vezdejší,
než vložíme tu skývu v ústa,
modleme se, ať hlad náš ukonejší
a pole zůstanou jak křupavá krusta.
Ruce mám od práce do krve sedřené,
zatvrdlé mozoly dlaně mé hyzdí,
všechno je v přírodě nádherně sladěné,
láska k zemi, v mém srdci hnízdí.
Slunce se do klubka už dávno schoulilo,
žahavé paprsky dusí se v hlíně,
k rozkvetlým červánkům v noci se tulilo
a hlavu šedivou měla noc v klíně.
Pod širou oblohou člověk si žije,
na bedrech nese si lásku a krachy,
dokud zní života melodie,
tak není potřeba umírat strachy.
© 2008,Sidy
Ty brďo, já čumím, to se Ti teda povedlo. Připomíná mně to léta, kdy jsem se jako kluk z města dobrovolně zúčastňoval o prázdninách žní na vesnici jakožto 10-ti letý závozník na traktoru, který svážel obilí od Kombajnů. To nemělo chybu. Ať se Ti daří.
18.02.2008 16:43:00 | Colo-colo
Moc hezké.Chléb to je život-život by měl vždy vonět chlebem a naopak.
Chleba se také člověk nikdy nepřejí.
A podobně je to i s láskou a životem.
15.02.2008 22:57:00 | s.e.n
Oči.. dekuji ze jsi prisel/a uz jsem skoro zapomela jak voni cerstve upeceny chleba, kez by ho bylo jednou dost i pro nase deti a vnuky.
13.02.2008 23:25:00 | carodejka
G30R63.Moc pekne jsi to napsal, dovedla Te k myslence a to uz je prece mnoho, diky, jsem rada ze jsi prisel.
12.02.2008 00:50:00 | carodejka
Mám rád přírodu, ale také mám rád techniku.
Mám rád společnost, ale také mám rád samotu.
Nevím, jestli se mi to tvoje básnička líbila,
ale dovedla mě k této myšlence...
11.02.2008 22:50:00 | G30R63
Vodenka.. dekuji Ti vsak vis moc dobre jak to citim , rozumis mi a to je bajecne.
11.02.2008 13:41:00 | carodejka