Návštěvnost
Cestou do nova
Cestou do nova
- rádoby bez emocí,
křižovatkou osudu projíždím.
Okolnosti,
co mě dovlekly až sem
- stanice Mezi hřbitovy.
Místo dělení světa.
Živí i mrtví,
družně pospolu.
Moje místo.
Karty rozdány,
leží na stole.
A přítel poblíž radí,
co obětovat, a co mít.
Díky za něj.
Člověk zkrátka někdy neví.
Cestou do nova…odjíždím.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskTahle básenka je pro mne hodně myšlenková, až by aj slza ukápla, ... je hezké mít vedle sebe někoho a třeba jen pro pocit, že nejsme prostě jen sami
13.02.2008 20:54:00 | NikitaNikaT.
tak držím palečky, moc. Stanice, dělení světa, křik a smích,noc a den, šachovnicí života. Rád hraju šachy, ač je vůbec neumím. Tudíž ani nevím, jak dopadne hra. Myslíš, že to ví ten naproti?..1***
13.02.2008 17:56:00 | cevert
To je pravda, bolí...ale nesmíš ztrácet sílu a naději. Však to zvládneš! ;-) Tyhle zlomy Ti někdy přinesou užitečnou zkušenost a ty nejsou k zahození!
12.02.2008 19:12:00 | Chancer
jj každej..sme z nějakýho těsta..
pro někoho je nežli cíl..
důležitá cesta..
(třeba do nova .o)
12.02.2008 12:07:00 | Bean
Moc krásný.. :-)
12.02.2008 09:53:00 | labuť
Skvělý
12.02.2008 07:00:00 | Lucie Teru
Tak to je dost dobrý
12.02.2008 06:48:00 | Mácha