Chtěla bych...

Se srdcem na dlani
šla jsem svým životem..
A drobné ústrky
brala jsem útokem..

Však pro lásku svou
šla bych světa kraj..
Tak jak to Vrchlický
v básni své psal..

Chtěla bych
přestat být bolestná představa..
Chtěla bych
začít se smát..
Chtěla bych
zpátky vše milovat..
Chtěla bych
v očích svit zažíhat..
Chtěla bych
úsměvem projasnit svět..
Chtěla bych
znamenat smysl a svět..
Chtěla bych
srdce mít tak jako vesmír..
Chtěla bych
místem být kde šťasten sníš..

Kde unaven svou hlavu
do klína položíš..
Kam bez bolesti
v srdci se navracíš..

Chtěla bych
říct Ti tisíce vět..

Že s Tebou
otáčí se svět..
Že srdce mé pro Tvé
stále tu je..

I když teď přec..

Cítím se
jako opuštěná věc...