Anotace: Prostě ...jaký to má všechno smysl? Asi jen jeden milovat
Zmučené tělo – zkamenělo.
Pařáty kudlanky nábožné mávají mými údy
nábožné byly kdysi
teď zbyly už jen pudy.
Bílé stěny desinfekce nastolily vládu.
Černá křídla Ikarova mě zvou do svého hradu.
Tma, která je dýchavičná
mi moje smysly polyká.
horečná otázka se v tichu zajíká:
„KDO JSEM?“
…...
A náhle Tvé oči – studny naplněné
sají mně z těla vodu, co ve mně zhnila.
Vidím v nich lásku nezkalenou.
Ach, tedy vskutku bylo cosi proč jsem žila
01.06.2008 19:11:00 Noc17
děkuju ....je psána o mojí babičce...teď leží v nemocnici..nevnímá .....ale zažila velikou lásku, ale to he na delší povídání..