Trosky mé lodi jménem Samota,
běžná scéna z filmu Život,
maskéři nenašli správný make-up,
odešli a já hraji nahý.
Oprýskaný nápis mé tuctové lodi,
kormidlo zaseklé v dolní úvrati,
balvan chybějícího štěstí místo kotvy,
záchranné čluny jsou připoutány řetězy.
Stloukám si vor ze svého smutku,
plachtu šiju si z naděje,
míjím přístavy svých bývalých lásek,
pluji za tou největší,
doprostřed moře slz plného žraloků,
na malinký ostrůvek, ostrůvek ve mně.
Útočiště mého Robinsona, který musí žít,
harpunované srdce tisíci malých Amorků,
pro které zbyly mi jen kruhy pod očima,
znetečnělé a absurdní chování,
ruce zbylé jen pro práci.
Trosky mé lodi jménem Samota,
já potopím ji do dne, do roka.
Vyhubím žraloky kolem ostrůvku,
na krk si pověsím podkůvku,
a nápisy tuctových lodí štětcem přemaluju na Lásku.
Postavím si novou loď,
rukama pohladím tvou tvář,
s Amorem budu hrát šachy,
a už s ním nikdy neprohraju!
No ta je báječná! Čekala jsem jak smutný bude konec, ale takový obrat. Rozsvítila mi pochmurný den. Děkuji :-)
20.02.2008 16:23:00 | Isobel
...moc dobře se mi to četlo, umíš krásně spojovat myšlenky a využívat k tomu vhodných slov..:)..pěkný...
19.02.2008 21:27:00 | Jesus
tohle nejvíc:
Stloukám si vor ze svého smutku,
plachtu šiju si z naděje,
míjím přístavy svých bývalých lásek...
19.02.2008 17:40:00 | hanele m.
Nádherné dílko, opravdu se mi moc líbí, svkělé obraty, je to hodně myšlenkové dílko.
19.02.2008 12:45:00 | NikitaNikaT.