. 
 
 . 
 
 ...a i kdyby jich měla jako kočka 
 pořád jí bude jeden chybět 
 
 křehká 
 znějící 
 tvrdá i tichá 
 
 veronika přežívá 
 ve svých dvou životech 
 a sní 
 
 k tomu třetímu nemá dost sil 
 
 pomaličku sbírá 
 notu za notou 
 a pěstuje si symfonie 
 za oknem jí prší černobílé k/l/apky 
 tančí bosá 
 po střepech svých lásek 
 
 přežívá 
 
 a sní o tom že bude žít... 
 
 . 
 
 .
... jo, ... zvláštní běh ... v několika rovinách ...
to jako o filmu ...
a co se hudebního a baletního marionet-ztvárněnní týká ...
to je zase úplně jiná dimenze ...
dobrý ... člověk si neuvědomuje šířku rozpětí tématu ...
i v popisu básní ...
teprve až uvidí ... a pocítí ...
20.02.2008 23:21:00 | HarryHH
verčo verčo..
tys tomu zas dala..
uděalas hooodně..
z mála..
tak šťastnou cestu vzhůru..
a prožitků
fůru .o)
19.02.2008 19:11:00 | Bean
...v polibku zrání
tam a zpět
s kuličkou přání
jak na výlet
ke smrti
z rozkvetlých tónů trochu číst
a procházet se....... just like trees....
-------------------------------------------
dík za veroničí odpoledne
19.02.2008 17:44:00 | Heda