Anotace: Často se snažím přesvědčit samu sebe, že život je vlastně krásný... Ale vždy se najde dobrák, který mě vrátí zpět do reality... Nemohla jsem se rozhodnout pro sekci - Život nebo Lidé?
S duší v oblacích
létám
v neskutečnu
radši se ukrývám
za zelenými zdmi
svůj krásný svět mám
Bouřkovými mraky
neumím se proplétat
když je vše smutný
chci výše vylétat
Pohádkový svět
v kapce rosy
na rákosí
v kterém
za rozbřesku
tančí víly
s motýly
z průzračné kapky slzy
Trháte mi křídla
táhnete mě dolů
nevidíte
neslyšíte
necítíte
jak krásně je
ve světě nereality
a proto do těla
nehty mi vrýváte
a jizvy tak děláte
Život upírů
za půlnočního svitu
zpěv sirén
na ozářeném ostrůvku
mezi rozbouřenými vlnami
indigového moře
já sama v korábu
sama v ulicích
ledová a bez krve
Z oblak
ztrhli jste mě
do snění
bez duhy
máš žebřík, princezno? A nemáš závratě? Pokud nemáš ani jedno, půjčím ti svoje osobní letadélko Káně. Krásná, jako vždy, má pořád cenu se opakovat /i když tvá slova se neopakují/
19.02.2008 21:12:00 | její alter ego
...nedívej se na život a na lidi černě...vždycky se najde ošklivé...hledej raději krásu v lidech i v životě...je jí dost...dívat se na všechno z té lepší stránky...
a když to někdy nejde, pak se na chvilku uzavřít do svých snů...a pak zase kuk, a hledat slunce všedních dnů :-)
19.02.2008 20:48:00 | Lota
Moc krásná - i když smutná - básenka. Taky si ráda lítám v krásných světech, tak málo podobných tomu, který nás občas zavalí hned jak ráno otevřeme oči :o)
19.02.2008 19:50:00 | Beepat