Anotace: ...
Neútulná ulice po ránu ještě nevzbuzená
Čísi rezavý kokršpaněl
na vodítku
světlo probíjené skrze sklo mlhy
a kouře
Tráva před domem zašlapávaná a rašící
pořád dokola
Naproti mívali boty a batohy
a tady býval sekáč
Tu autobusovou zastávku jsem mívala ráda
jelo se z ní dolů
podél potoka
v němž tály ledy a podzimy
Silnice jsem se trochu bála
a trochu ji měla ráda
ale teď je ode mě vzdálená
víc než to město
Copak taková nostalgie, kotě? Ale jinak moc hezká básnička.;o)Ostatně, nechceš mi někdy konečně napsat? ;o) Ani neví, jak se teď máš. :o(
28.02.2008 13:51:00 | Sexy-myšák Jerry
To prostě musím otipovat :-). Ale vážně... máš to všechno parádně poeticky melancholický.
25.02.2008 23:02:00 | drsnosrstej kokršpaněl