Krok za krokem,
Sunu se k smrti,
Rok za rokem o kousek blíž,
Duše i tělo mukami trpí,
V dálce už vidím dřevěný kříž.
Co dalo mi žití
A já životu,
Choulím se chladem v rohu,
Slunce už svítí
Já nemám ochotu,
Opustit tohle bytí.
V návalu starostí,
Bloumám o osudu,
Dětství se přehouplo v dospělost,
Chtěl bych tu žít,
Však nemám studu
Ukazovat svou zbabělost.
Ten kdo je čistý
Ať hodí kamenem,
Vždyť nejsme boží děti.
Jedno jistý
Jsem nezměnen,
Však blíže smrti.