A já jsem šla tam dál
A já jsem šla tam dál
Do těch úžin nekonečných
Ledových střepů krajin zla,
A v měsíčních pohádkách
věčně věčných
Tam na dně Tvé duše
jsem uvázla
A já jsem šla dál
S osudem ve vlasech, stříbrná spona
Do dálek s nocí ve tvém jméně,
A oči mi svedla proradná luna
Tam v roklinách pustých
Kde leží tvé sémě.
A s vyhaslou hvězdou kolem pasu
S nocí a chladem osamělých pouští
Jsem kráčela ve střepech padlého času
S lilií na prsou a zmáčknutou spouští
Za Tebou, do noci hlubinných žalů
Za Tebou, do pekla ztemnělých dní
Za Tebou, do země smutečních valů
Za Tebou...! Ztvrdit své zaslíbení.
Je to temné, nechtěla jsem...Ale je. A je to...inspirováno skutečností...Jinak díky za komentář.
20.02.2008 23:10:00 | Isobel
Neni, to, trochu, moc, temné? :-) Jinak nic proti temnotě, bez ní nebylo světlo a báseň je jinak hezká. Bodík.
20.02.2008 23:05:00 | om tat sat