Anotace: Trochu smutná, trochu veselá,ale absolutně realistická ...
Nechce se mi pořád hrát si na to, jak jsem veselá.
Připadám si jako šašek s tou prolhanou maskou.
Noci mohu místo klidné dát zas jméno probdělá
a k ránu se usmívat a překypovat láskou.
Tohle už mě nebaví,
život v sebeklamu.
Jsem však blbec svéhlaví
a jen tak nepřestanu.
Až mě příště popadne ten strašný pocit viny,
až se plačky ironii své zas budu smát,
zaženu hlad a i nudu dvěma Ibalginy,
strčím špunty do uší a poběžím spát.
Máš to vážně hezky napsané a tvé dílko ukazuje, že to je opravdu realita...bohužel.
Azazen
29.09.2008 17:30:00 | Azazen
Ach jo...Zase ta realita...Potkávám jí na každém kroku...Čí to asi bude? :-)
23.07.2008 21:19:00 | Princezna.Smutněnka
Pěkné, každý máme nějakou masku, ale to nás přece chrání, sice nevím před čím. Doporučuji nepotlačovat, vykašli se na prášky
03.04.2008 16:46:00 | Morgenstern
Kdepak bláznivá, nic takhle silně racionálního jsem už dlouho nečetla...:)
19.03.2008 18:52:00 | prostě Zuzana