(Bez)naděje
(Bez)naděje
Anotace: I ta poslední naděje je naděje.
Jednou jak dítě s červenými líčky,
jindy jak stařec s těžkými víčky,
jednou jak motýl si létá,
jindy jak důtkami zbitá
si připadá...
Jak porcelánová panenka s hlavou rozbitou,
nejistota, strach a obavy se propletou.
Jak anděl se zlámanými křídly,
už nemá žádné síly.
Jediná myšlenka ji napadá...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk13.06.2008 20:25:00 jehlaspichlas
Kam se to všichni valíme?
mosty si stavíme.
Většina nám je závidí,
nevědí, co je to za lidi.
Uzoučká pěšinka uprostřed močálů
v mlze se plazila do noci.
Po ní šly postavy mlčky a pomalu,
nikdo jim nemůže, nemůže pomoci.
Křídla k zemi mají,
křídla pelichají.
Padlí andělé se špinavým peřím
s nadějí vzhlížení k zamčeným dveřím.
V nebi je málo chtěli,
šklebí se, zapomněli.
Že sem z nebe spadli,
to protože kradli,
šlohli asi kus nebeský krásy...
22.02.2008 18:01:00 NikitaNikaT.
Docela smutná a pesimistická báseň, alespoň na mne tak působí. Opět jistá myšlenka ...
