Anotace: Věnováno...
*
Jakým směrem stáčí dech
korouhev vnitřní blízkosti?
na kterém lůžku z žeber
tep počatých dětí se ztrácí...
smuteční jívy z proutků
omrzlý čas střepávají
konfety z gondol výletních
roznášejí ptáci
třeba už zítra na východě
slunce v ledu vyluhují
- v mrtvé vodě
která psům
začernila podrážky
a v kráteru podsrdečním
lyrika zad po rozloučení
tichounce spláče
nad hubeností narážky
na půlnoční sliby,
které zabloudily
bluesovým krokem
zlatohřívých koní
*
28.02.2008 14:53:00 Epona
Na mě je to už trochu přehnané (podrážky psů), ale některá místa se mi moc líbila. Když sem četla první verš, napadlo mě ... nemá tam být stÁčí?
Si svá, hvězdičko severní. A stále buď, protože tak si tě na té obloze kdekdo rád všimne:)