*
Jakým směrem stáčí dech
korouhev vnitřní blízkosti?
na kterém lůžku z žeber
tep počatých dětí se ztrácí...
smuteční jívy z proutků
omrzlý čas střepávají
konfety z gondol výletních
roznášejí ptáci
třeba už zítra na východě
slunce v ledu vyluhují
- v mrtvé vodě
která psům
začernila podrážky
a v kráteru podsrdečním
lyrika zad po rozloučení
tichounce spláče
nad hubeností narážky
na půlnoční sliby,
které zabloudily
bluesovým krokem
zlatohřívých koní
*
Na mě je to už trochu přehnané (podrážky psů), ale některá místa se mi moc líbila. Když sem četla první verš, napadlo mě ... nemá tam být stÁčí?
Si svá, hvězdičko severní. A stále buď, protože tak si tě na té obloze kdekdo rád všimne:)
28.02.2008 14:53:00 | Epona