Vedro...ukrutné teploty jdou kvapem nahoru.
Vidím vás jak potem zborcení se ploužíte.
Mě však žádná teplota nedonutí k pozoru.
Nesním o ničem, po čem vy toužíte.
Bolest vámi prostupuje jako jehla nekončící.
Slzy po tváři si stále stékají.
Nejsem jako lidé věčně spící.
Nevyzývám své sny potají.
Radost, když vás rázem obestoupí.
Výraz štěstí na tváři se usadí.
Mě nevytrhnou chytří ani hloupí.
Mě život, ba ani smrt nevadí.
Taky Láska, slovo všemi milované.
Přitom málo kdo ho ještě neproklel.
Není citu, jenž říkal by mi pane.
Není nic, co bych ještě neviděl.
Tak pište sami si své osudy.
Kdo ví, co s dalším ránem přijde.
Mám život věčný, přesto bez nudy.
Já jsem KÁMEN.. a vy budete lidé!
mně se ty rýmy taky líbí, ale nemám ráda gramatický - není jich tu moc, tak ani moc nevaděj, ale zkus se jim vyhýbat... příště :o)
27.03.2008 14:24:00 | hanele m.
já chci být taky kámen...můžu ležet vedle tebe?
20.03.2008 23:05:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
Ten konec je skvělý. Při čtení jsem si vzpomněla na jednu knihu o beduínech, co jsem četla. Byli to lidé, ale vše cítili jako ty kameny. Moc se mi to líbí.
15.03.2008 09:52:00 | fidgetypoet
smekám klooobrc, pěkná myšlenka s láskou a konec taky... i rýmy vcelku neomšelý, řekla bych... nekamenný...;)
12.03.2008 20:19:00 | Trdlo
díky za komentář u své básně ...díky tomu člověk obdivuje další a další lidičky, které se vyplatí navštěvovat :-)
28.02.2008 11:59:00 | pavlis
že mě nehorázně zaujala (a nehorázně se mi líb) ta anotace :D
jinak, pěkně vystižený :D)
28.02.2008 06:57:00 | Duše zmítaná bouří reality
Opravdu si v tu chvíli dokázi predstavit jak se citi takovy kamen... jen jedno bych na tom upravil. Posledni radek... konkretne "A vy budte lide"... jinak pecka.
24.02.2008 15:04:00 | Johny Styx