Návštěvnost
Rozjímání...
Rozjímání...
Jak žába na prameni
sedí v mé duši bdění
a brání vstoupit
příjemnému snění..
Jak ruce od popela
cítí se duše těla..
Tak nechtě umazaná
krčí se zmatená..
V srdeční krajině
hrají si nevinně
city tam na špíně
trhají mě..
S konečnou jistotou
poznávám pravdu svou..
Tu černobílou
ač není mou..?
Obracím dlaně
dívám se na ně..
Chtěla bych postavit
do ráje saně..
sedí v mé duši bdění
a brání vstoupit
příjemnému snění..
Jak ruce od popela
cítí se duše těla..
Tak nechtě umazaná
krčí se zmatená..
V srdeční krajině
hrají si nevinně
city tam na špíně
trhají mě..
S konečnou jistotou
poznávám pravdu svou..
Tu černobílou
ač není mou..?
Obracím dlaně
dívám se na ně..
Chtěla bych postavit
do ráje saně..
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
Krásnááá...*:)
12.12.2009 14:16:00 | PIPSQUEAK
Mám rád tvé básně o snění
jsou reálné a z hloubky
24.02.2008 23:45:00 | Taog
píšeš opravdu moc hezká díla...smekám před tebou
24.02.2008 22:58:00 | 0-0
???? Taky bych to chtěla vědět.. :-(
24.02.2008 22:28:00 | labuť
proč nejkrásnější básně píše vždycky láska nebo bolest ??
24.02.2008 22:26:00 | pavlis
Tak ta se mi fakt moc líbí.
24.02.2008 20:59:00 | Princezna.Smutněnka
Pěkně jsi to napsala.
24.02.2008 14:57:00 | Psavec
krásně napsané, posílám Ti objetí :)
24.02.2008 12:31:00 | toužím.jít.dál
Hezká. Líbí se mi. Ahoj. :-)
24.02.2008 11:26:00 | om tat sat