Anotace: o životě... vyrovnání se s vlastní existencí... lehký nádech revolty (vnímaní života)...
Jak ostnatý drát, co ryje se do kůže,
tak život jak žíravá růže
vpíjí se do mých let ztracených.
Léta minula bouřlivá.
Co za nimi se skrývá?
A co zbylo z nich?
Fragmenty života, z nichž skládám svět.
Trosky a pár nesouvislých vět.
A snů zbořených jak z karet hrad.
Však vyrovnán s osudem - s lhostejnou nadějí
s životem v šachové partii -
nastal nám pat!
Proplout mezi břehy a cíl minout,
jít proti proudu a nechtět padnout
jak hadrová loutka.
Tupě zírám na dno prázdné sklenky,
štěstí nehledám v úsměvu milenky,
jež jméno má pitka.
Asi mě zachvátil Tvůj způsob přemýšlení, vnímání bolesti, přitom bez zbytečných emotivních výlevů... Je v tom vše, nic tomu nechybí, nic nepřebívá... A hlavně, jsi to Ty... Je cítit že jsi hodně upřímný, a přitom na sebe nic neprozrazuješ... Jak to děláš? :) Nádherné...
14.01.2009 14:21:00 | kejtyyy
Hezkááá i smuténková...
Mimochodem ... Trosky (Hrad v Českém Ráji) jsou taky moc fajín :o)))
28.07.2008 15:00:00 | Beepat
Děkuju za koment .) jsem rád že to někdo poznal tu parafrázi .)
jinak moc povedené dílka.. jen tak dál.
28.03.2008 09:23:00 | Jirda
nejsem zrovna z tech, cio by mela trpelivost cist delsi dilka,ale u tebe jsem to zvladla a udelala sem dobre, jak vidim :)
10.03.2008 19:08:00 | saddova
Moc krasne jsi to napsal Vlado, ano smutek musi opustit dusi aby se v ní usadlila radost a stesti, verim ze to prijde, naslouchej srdci...
28.02.2008 00:26:00 | carodejka
fragmenty života...trosky...vzhledem k tomu mládí...vím, že máš spoustu krásných nadějí... :-)
25.02.2008 20:44:00 | Lota