Povzdech zamilovaného kapitána
Povzdech zamilovaného kapitána
Anotace: *** Jiří senior
Jak přes hustou "JI" vidím krajku,
dnes víc než kdy se cítím stár
že bych hned smuteční vlajku
měl dát vyvěsit na stožár
Nevím kde jih je a kde sever
a jesti vůbec kam chci plout,
co nepatří mi, říkám, neber
na pranýře když zírám sloup
Již příliš dlouho bouře zuří,
slunci se ráno nechce vstát
to snadno zkušenému muži
v citech spících vznikne zkrat
Blábolem zní pak řeči trapné
byť šarmem veršů je zabalil,
na prázdno rezavá klec sklapne
hrot harpuny zas minul cíl
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk02.04.2008 13:01:00 Marfuša
Jóóó kapitáne, marný každý plk,
dřív rackem,
a dnes - opuštěný vlk....
( v tvém případě ještě statný)
12.03.2008 17:31:00 Lady Carmila
Tak hrot harpuny jo?? no..evidentně jsi starší než já:-) ale o rezavé kleci se myslím říkat nedá...krásně se to četlo..usmívala jsem se nad lehkostí písma...nad formou..a ten nápad:-) myslím, že jestli láska nepřišla s "NÍ" přijde s jinou:-)
03.03.2008 23:16:00 Lota
Některé rýmy veršů tvých
věty a slova, jež jsi psal
každý tvůj řádek, jak by naříkal
...
já vím...
její pohled...tvou duši zachrání
28.02.2008 21:16:00 Lucijena
I harpuna zlatá
občas míjí cíl
když vlk se snaží polapiti
křehkou bílou vílu víl..
:-)
Zas jednou, dlouho jsem tady nebyla, jsem šťastná a nejde mi psát.
28.02.2008 17:30:00 s.e.n
Parádní báseň.Zdá se že klec už sklapla a láska kapitána našla když cit spící zkratuje-znamená že miluje.
