Noc
roztáhla svá křídla.
Ticho
v zádech zamrazí.
Měsíc
zakryl svou tvář,
závojem z mlhy.
Sýček
houkl na pozdrav.
Kap...kap...
to krev monotóně
odkapává čas.
Vlk
spustil své sólo.
Pod kápí
zalesknou se oči.
Rty
vykouzlí úsměv upíří.
Jsem tady!
Mág, ďábel nebo jen stín.
Anděla
pohřbil jsem
na dně duše.
A jen nebe
pláče nade mnou.
Smrt je jenom přeměna..
anděl ví, že znamená
zase nové zrození
právě tady
na zemi..
:o*
03.03.2008 08:04:00 | Cecilka
Mě tak napadá, že ti přeběhlo mrazení přes záda, jak tě má Lucka přečtenýho :-)
28.02.2008 13:47:00 | smudlinek
Překonáváš se...je prostě skvělá......jen pravdivá není...ty nejsi zlo ani dobro jen věčný poutník co hledá sám sebe a bojí se důvěřovat. Bojí se uvěřit věcem keré nejsou zcela zjevné, které se zdají být neskutečné, bojí se uchopit něco co je mu nabízeno.
28.02.2008 13:42:00 | Lucie Teru