Můj anděl

Krásná, tichá a milá
Jsou Tvá slova
Jenž slétají z Tvých rtů
A na nichž odplouvám do říše snů

Chytám se Tvých rukou
Nechci aby se mi propast stala hrobkou
Chci cítit opět slunce a déšť
Pocitům zrady a bolesti nastavit pěst

Hnědé oči padlého anděla
O Tvé přítomnosti vždy jsem věděla
Podej mi ruku, krásný pane
Jinak již nikdy se nejspíš neshledáme

Jsi smutný a přitom mě utěšuješ
Usměj se, slzami mé duši ubližuješ
Hledím do Tvých očí vážných
Utápím se v Tvých dotecích něžných

Tvá slova a doteky jsou mé
Tvé hnědé oči občas tak záhadné
Nyní mě chlácholí
Že každá bolest přebolí