Snad každý tuší nebo spíš ví,
Jaké je mít stále krytá záda,
Jak opravdu vypadá přátelství,
Jaké to je mít jiné ráda.
Tys přišel se slovy: Budu tě krýt,
Neboj se nic, že sama bys byla,
V tu chvíli já začala klidná být,
A v srdci ses zapsal:Osoba milá.
Byl jsi to ty, kdo tišil můj pláč,
Kdo podal mi kapesník, když pálily oči,
Na moje děkuji, tvé není zač,
Jsi ten, co zády se neotočí.
V mém srdci nahrán je tvého hlasu tón,
Ať už směje se či kárá duši,
Podle něhož vždy poznám: To je on,
A mě rychleji srdce buší.
Tvrdíš, že můj úsměv na srdci hřeje,
Znamenáš přátelství větší než malé,
Splnil bys, vše co mé srdce si přeje,
Chci, abys byl mým přítelem stále.