Návštěvnost
Čtvrteční ........
Čtvrteční ........
zas hraje s mraky na honěnou ...
Někde v dálce krákaj vrány ...
Volají duši utrápenou ...
Je plná hloupých otázek
a možná taky nejistot ...
V hlavě si hýčkám obrázek
dvou párů našich zimních bot ....
Pak obléknu svetr ....
černý ...prý s láskou pletený ...
a navíc z tvé nádherné
skříně je půjčený ....
Toulám se sem a tam ...
nevím kam vedou mě kroky ....
v sobě zvláštní pocit mám ...
...že žiju tady už roky ....
Uprostřed polí ve volném prostoru
tak nějak líp se mi dýchá ...
Duše se podvolí , a někam nahoru
odlétá myšlenka ...jediná , tichá ....
Cítím, jak se můj strach drolí
a jak do mě vplouvá klid ....
Vždyť já vlastně do těch polí
přišla si v sobě uklidit .....
Zas je ve mně všechno čisté-
pocit dlouho postrádaný ...
Přišlo ke mně, je to jisté
smíření se sebou samým ...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tiskstavy tý naší dušinky..
se mění..zaplať pánbu za to..
někdy z toho mám pupínky
jindy svítím jak zlato .o)
01.03.2008 19:10:00 | Bean
...všechno čisté - smíření je jisté...to je moc dobře, pěkné verše
29.02.2008 15:23:00 | toužím.jít.dál
Je to dost přirozené a citové...
29.02.2008 14:19:00 | Bíša
++
29.02.2008 14:18:00 | WAYWARD
To je neuvěřitelné, dnes ráno jsem to psal do komentáře Levanduli, zase další báseň, která popisuje přesně moje poslední prožitky a pocity... Lidé v určitých životních situacích mají tak podobné stavy, že se to dá pochopit snad jedině tím napojením na jediný Zdroj, ze kterého všechno pramení a ke kterému se zase vracíme právě v takových situacích. Teda ne, že bychom se mohli od něj odtrhnout, to nejde, ale "zapomínáme"... PS: ..a po polích jsem se v letošní zimě nachodil po nocích vydatně... :-)
29.02.2008 13:57:00 | Pavelpaja