Na bouřlivém temném moři
zmítá se bárka maličká....
Snad ji vlny nepokoří
není to LOĎ ...jen lodička
Bouří tolik vystrašená
touží najít přístav svůj...
Světem skvělých zavržená....
Loďko hloupá, tak už stůj ...!!!
Podívej- tam maják září
jen tím směrem klidně pluj
nejkrásnější -ON- tě stráží
ten přístav si opatruj ....
Úsměv tvůj jak maják znova
vede mě dál bouří , tmou
Nenajdu ta správná slova,
jak miluju blízkost tvou ......
Na moři se pohupuje
loďka,co svůj přístav zná ....
Do tvých doků ráda vpluje....
loďka šťastná
jsem zas JÁ...
tak štastnou plavbu..loďko snivá..
až uvidíš maják..
už jeno kousek cesty
k lásce zbývá..
01.03.2008 20:01:00 | Bean
Tedy, já zírám! Už chápu, proč já /a nejen já!/ jsme jako bez nápadu! Tys všechny múzy přetáhla k sobě!
Tvé básně jsou prostě úžasné, plné nápadů, citů i životního elánu, až Ti závidím...Moc se mi to líbí!;o)
01.03.2008 18:14:00 | Kozoroh 1
...najdi skutečný Maják a nenech se zmást pouhými světélky na břehu, byť lákavými... :-) ..můžou to být bludičky!
01.03.2008 13:44:00 | Pavelpaja