Hrozny

Anotace: dá se vůbec něco si slibovat od příštích dnů? Nebo se tím jen sami odbýváme...

Všemu předcházel apatický pohled do zdi.

Pak židle vychladla,
kyslík ve vzduchu už zůstal na svém.
Poslední výkřik do tmy za bílého dne.
/Už víckrát nerozčísne ticho hlas.../

Poslední škodou byla převrhnutá mísa hroznů.

Tělo tam dole se sžívalo se zemí
a prázdné oči imitovaly onen pohled.
(Ledabyle... bez snahy)

Krev jen smáčela tmavé hrozny
a přidávala jim odstín svého trápení...
Snad bude příští sklizen lepší...
Možná.

Nebo to je jen další slepý příslib s účelem odbytí možných otázek?