Kým jsem a kým byl bych rád?

Myšlenky jsou jen odraz reality a ta není právě růžová...;o(

19.08.2008 22:06:00 | Kozoroh 1

Ale, ale ... proč takové pochmurné myšlenky Mirku?

16.04.2008 08:46:00 | čertíček24

Malá oprava: ignorovat je dohromady!!!;o(

13.04.2008 16:35:00 | Kozoroh 1

Prostě bys neměla svoji vrbičku, osvědčeného zpovědníka a baviče ve chvílích chmurných, který se snaží dát druhým to, co sám nemá, i když tím paradoxně zapomíná na všechna svá přání a touhy, které je nucen důsledně i gnorovat! On sice nikdo není nenahraditelný, ale přesto Tvá slova zahřejí, i když je beru jako něco relativního...;o)

13.04.2008 16:15:00 | Kozoroh 1

chceš vědět odpověď? Ano ... chyběl by jsi mi a moc ( ironie, ne .. neznáme se a přece o mně víš víc než někteří mí blízcí :o)

11.04.2008 19:53:00 | čertíček24

A Ty bys plakala? Tak sem s tím jedem!;o)
/Šibeniční humor? Možná. Ale i mně není zas tak moc do smíchu...Tak se raději zasměju než nad tím brečet!/

11.04.2008 15:36:00 | Kozoroh 1

Být tím, kým člověk chce,
je velké vítězství,
v životě je jen jedna cesta,
kterou se jde ke štěstí.

Mít rád a úsměv dávat,
pohladit a utěšit,
dát vodu živou,
když žízeň zmáhá ..
tak mělo by se žít.

Až poslední tón,
životní operety mé,
bude v tichu doznívat,
Budu svůj a šťasten
v klidu umírat.

Vědomí, že někomu
tady na mně záleží ...
je nejhezčí dárek,
co můžu dostat pro štěstí

Věř Mirku, že ať je můj komentář jak koliv nesrozumitelný, chci jím jen říci, že každý by měl zůstat takový jaký je a vždy se najde někdo, kdo za něj uroní slzu a bude vzpomínat.

11.04.2008 10:21:00 | čertíček24

Moc milé a krásné veršíky... s dovolením si tuto báseň taky pujčím, smím? Děkuju moc a přeju Ti štěstíčko... D :)

06.04.2008 22:57:00 | darmar~2

Jsi opravdu pavouček pro štěstí. Chodím se k tobě pohoupat do lehkých sítí poezie.

19.03.2008 15:06:00 | Marfuša

Aj dyž je eště brzo, sklénečku si dám, nech aj mě v očách svítíja plaménky.
Supr, ty aj víno.

13.03.2008 10:58:00 | stryc

Myslím na Tebe...pěkné verše opět a co vím, nikdy nezapomenu! ... Posílám pohlazení.

13.03.2008 09:04:00 | toužím.jít.dál

Díky, Tayo! Pomalu začnu věřit, že i Ty máš pro mne někde schovaný věneček a třeba by se Ti i po mně občas zastesklo.To je milé zjištění či snad jen iluze? V každém případě Ti moc děkuji! Potěšilo mne to, ať už je to pravda či si to jen namlouvám, protože bych tomu chtěl věřit...:-D

12.03.2008 22:14:00 | Kozoroh 1

Vždy tu bude někdo, kdo si na tebe vzpomene, i člověk, s kterým si např. nikdy nemluvil, ale znáš ho podle vidění. I tvůj nepřítel, ti může položit na hrob květiny(tím nic špatného nemyslím). Já jsem už několikrát zatoužila obejmout někoho, s kým jsem se v minulosti nepohodla a do teď s ním nemluvím. Ten člověk mě možná rád má, a možná může uvažovat stejně jako já. :) Záleží na každém z nás a toto je velmi zajímavá báseň, a pokud vzešla z pouhé nevědomosti, získává si čtenářovo zamyšlení.

12.03.2008 19:47:00 | Taya

Půjdou, uvidíš! To chce jen čas a správně se naladit četbou jiných romantikých dílek! Koukni jen třeba k mauře či čarodějce! A lampička, čertíček 24,zlatý a další Ti taky nejsou jistě neznámí... Zatím díky za milý komentář!;o)

10.03.2008 14:10:00 | Kozoroh 1

Mám ráda takovéhle optimistické básničky. O to víc, že mě moc nejdou...:)

07.03.2008 16:43:00 | prostě Zuzana

A koho či co že to držím v hrsti? Ty lidi nebo ty cíle, Lorraine? Nějak mi to nezapaluje...

06.03.2008 22:11:00 | Kozoroh 1

Kladeš si cíle, které jsou pro některé takřka nedosažitelné, ale u Tebe mám pocit, že je držíš v hrsti :-)))

06.03.2008 19:17:00 | Lorraine

pavouček s kloboučkem mi to směruje do dětský poezie ale jinak se mi to líbí :o)

06.03.2008 16:22:00 | hanele m.

vším čím jsem byl,
byl jsem rád

05.03.2008 21:19:00 | takova

Moc krasna, hodi se k Tobe, vzdyt rikam ze jsi jemna a citliva duse.

05.03.2008 21:04:00 | carodejka

Jo, plamínky v očích jsi vykouzlil... hezká :-))

05.03.2008 18:49:00 | labuť