Anotace: ...foukala Emma...
Do ticha mluví jen tikající, obtloustlý budík na polici...
...papíry vířící po ulicích. Sčítáme si škody po vichřici.
Sfouknutej teploměr - už jsem ho nenašel, vítr měl zimnici, když si ho odnášel.
Byl jsem ti v lékárně pro sirup na kašel,vzduch vztekle zvířenej nohy mi nadnášel...
Měla jsi v očích strach z pohledu z okna ven, na tmavý letiště - provoz byl zastaven,
zima ti proběhla do těla od ramen, pro zbytek života dneska je první den...
Mě ta forma neruší, je zajímavá, zrychluje čtení a dává tomu paradoxně větší spád než vodopád.
11.06.2008 09:45:00 | Dota Slunská
je to fajn - ale já bych to jinak nařádkovala - čtenáři by to měli jednodušší trošku... :o)
13.03.2008 10:47:00 | hanele m.
krasna...
strach z pohledu na letiste... ach...
M.*
06.03.2008 19:55:00 | Me and you and all the others
Poťouchle slibuji úsměvem na líci,
že se mnou prožiješ životní vichřici !!
Básnička je pěkná.
06.03.2008 13:24:00 | Marfuša