Já a zase já...

Jsem Johny, prý literární mám vlohy.
Pcha, k čemu ty vlohy vůbec jsou?
Jsem Styx, ten co proklíná bohy,
Do pochodu smrti píská píseň svou.
Jsem Hawk, zloděj a kriminálník,
Co do průserů pořád padá.
Jsem Pohoda, hloupý třídní klauník,
Co kašle na svět, i na to jak vypadá.
Jsem Sir, postava v pozadí dění,
Co každý ho zná, sám sobě je náhrada.
Jsem Tlusťoch, co čumí jak čekšmejd,
A směje se blbosti všech ostatních.
Jsem Hanz, zvedám náladu těm zdepkovanejm,
A vždy má na rtech i v srdci smích.
Jsem Generál, doma, po válečnym taženi
A co ze mě kdo vlastně má?
Jsem Anděl, svítim lucernou v temnotách,
Kdo posvítí andělovi?
Jsem já, a jen malou princeznu v myšlenkách mám,
Princeznu co beránka a růži doma jistě má.