Anotace: .........
Zase odměřujeme čas
tikotem slunečních hodin
ruku v ruce
/cáry ušmudlaných hadrů
uložených za záchvěvem úsměvu/
snad se milujeme...
dost
za tou zdí oprýskaného citu
neslyšně - vrtkavě
rozvětveni do trýzně
lehkovážné rozmařilosti
s beznadějným výhledem
za kouřovou clonu
snad znovu probuzeni
osudovou nití
alespoň na chvíli
vybalujeme vyčpělou lásku
z kufru
zádumčivých rozpaků
poznačeni vlastními bolestmi
u kterých jsme nebyli
spojeni poutem
Kolik toho ješte vydrží
to lano společných ústupků
imaginárního společenství
.
.
.
snad milujeme se dost
abychom si
jednou odpustili
že dokážeme žít
i když nejsme spolu
překrásné....pro mě obzvlášť bolavé, znám to z té druhé strany ...posvěcené papírem na tzv. lásku
10.03.2008 15:00:00 | Noc17