Anotace: ***
Má smysl to nekonečné čekání?
Když den nenaplňuje láska, nýbrž zoufání?
Když naděje do budoucna vyhasíná
a Tebe jen pomačkaná fotka připomíná...
Má cenu odmítat celý okolní svět?
Když od Tebe slyším tak málo milých vět.
Když miluji Tě víc, než slova mohou říci,
a přesto denně slzu mám na své bledé líci...
Naději nedáváš
ni polibek
ni cit...
Se mnou si zahráváš
a lásku?
Tu mačkáš jak nejtenčí nit...
Srdce mé trháš,
na kusy, kousky, kousíčky...
Když svůdné pohledy vrháš
a já bolest skrývám pod víčky...
Ptám se.
Má to cenu?Pokračovat dál?
Prosím dotkni se opět mé duše.
Nebo mám snad opustit tenhle smutný bál?
Kde mlčíš, nebo odpovídáš suše...
Velmi hluboká a citová básenka. Jsi člověk citlivý, toužíš po lásce, něžnostech a citech, které zřejmě nejsou opětované, ... pak tedy pochybuji, že by Tě měl rád ... budeš se jen tárpit a potom ... až přinde úplný konec, možná s odstupem času, až nandeš někoho jiného, si řekneš, proč už to neskončilo dřív ... Vim, je to těžké, já to dobře znám, jaké to je lásku opouštět, dlouho to bolí a nepřestane do bolet do doby, než se někdo objeví. Vím, to, pač to zažívám.
10.03.2008 17:01:00 | NikitaNikaT.