Anotace: nemám, co dodat
Jak feťák na první lajnu,
zkouším si vzpomenout na chvíli,
kdy prvně jsem Tě potkala.
Vybavit si den, minutu, hodinu,
kdy lásku Tvou jsem neznala.
Všechno mi splývá,
mozaiky obrázků,
v očích Tvých vidím,
cestičky z oblázků.
K Tobě mě vedou,
obranu nemám,
důvěru v dlaně Tvé
celou teď vkládám.
Nikdy jsem nechtěla,
závislost prožít.
Teď bych si přála,
s Tebou ji prožívat každým dnem víc.
Postupně všímám si
třesu v mém hlase,
všímám si slz,
nejistoty kroků
ve chvílích,
kdy nestojíš po mém boku.
Odpočítávám minuty,
dny, hodiny...
kdy znovu Tě uvidím.
Dnes už Ti nepovím,
o prvním setkání.
Možná i vzpomínky na první vyznání,
časem mi zblednou.
Dnes chci Ti jen říct,
v tichosti zašeptat:
MILUJI TĚ!
jo, znám ten pocit ...
ale pro něj to může být jako vězení ...
láska potřebuje i odstup,
když ono se to radí tak lehce
ale žít a dokázat to jde někdy tak težce
10.03.2008 17:14:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Jak feťák na první lajnu - to je opravdu přesný přirovnání...
09.03.2008 10:02:00 | Michael František
...jak fet´ák na první lainu...tak to vydá za samostatnou básen´ začátek , co by jím nepohrdnul
snad nikdo z dnešních básníků . pro začátek své nové básenky ...Jirka
08.03.2008 18:02:00 | kavec