Z babiččina domu
Z babiččina domu
Mrtvolku brouka jsem odfoukla pod postel
a ostatní se smějí, zatímco utíkáme.
Spojené dlaně
a mezi prsty spousta očí.
-všechny slepé.
Kdosi z nás,
kdo oprátky
k smrti rád plete.
Skořice.
Balonek.
...snažení marné.
Tak plaše, tiše a nevědomky,
se u nás doma stárne.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Poslední dva řádky jsou tichým, nenápadným vyvrcholením celého dílka. Jo.
21.05.2008 18:50:00 | prostě Zuzana
Vampyrella: Nechala jsem ti vzkaz, to nebudu řešit přes komentáře u poezie.
18.03.2008 15:50:00 | WOAM
Že by se tedy tohle dalo považovat za poezii, to se mi též nezdá, takže se příště v mých komentářích tolik nerozohňuj laskavě!
18.03.2008 13:59:00 | Vampyrella
