Když v noci, sama připadáš si,
Když nápěv hvěz utichá .
Když skrýš ve svých dlaních marně hledáš,
Když slza za slzou pospíchá.
Když se srdce křehké zimou třese,
Když noc zdá se býti nelítostná.
Když pod peřinou hořko Ti je,
Když vzhlížíš, jak smutná princezna.
Když nemá Tě kdo obejmout,
Když poslední lístek růže uvadá.
Když život je trpkou odměnou,
Když úsměv Tvoje tvář postrádá .
Když cesty není, kterou jít,
Když Tvé štestí osiřelo,
Když nestači už pouze chtít,
Když všem koncům odzvonilo.
Dneska jsem ji náhodou otevřela znovu...a zase sedla :) dík, je to fajn
15.04.2008 22:27:00 | kokeš od pana krbce
moc krásně melodické.. jako ty ostatní. v jedné sloce směstnáš celý nápěv a ještě to zní krásně. Jako vyzpívaná duše...neohrabaně řečeno.:-)
16.03.2008 12:57:00 | Badya
Skvělá myšlenka i skvěle vyjádřeno. Fakt super. Ale bude to chtít korekturu. :)
11.03.2008 08:09:00 | robb
To je úplně všeříkající.Ta mně mluví z duše.
Jistě to není denně ale občas je to přesně tak.
10.03.2008 16:02:00 | s.e.n