Do peřinky
když jsem se narodila
sudička růži položila
je krásná a něžně voní
však kapičky krve po ní
vždy budeš mít
Tiše pravila…
Když budeš si radosti
chtít přivonět
když budeš chtít
žít…
Napřed si musíš
z kalichu žalu
štěstí ze dna vylovit..
Do vínku dala mi
sudička trnité růže
však taky
slunce v něm
skvělého muže
jeho teplé dlaně
co hladí a houhají
foukají bolístky od trnů..
Vyhladí něžně do spánku
lásku .
spletenou
z copánků radostí
všedních dnů..
trnitá sudba ..
klidně mi může...
ano..vidím to tak taky..
na křídlech lásky..
i když cesta trnitá
vzlétneš nad oblaky..
23.03.2008 14:23:00 | Bean
Voňavá růže opravdu občas svým trnem zraní
třeba to dělá schválně
spousta důvodů k něžnému pofoukání
17.03.2008 12:41:00 | Šerpík 1
Zvedám svou hlavu
a říkám: Nuže,
ani hradba z trnů
nás nepřemůže!!
Úsměv dokáže
víc, než jen slušet..
zahojí rány
až tam, na dně duše..
:o)
12.03.2008 18:10:00 | Cecilka
kapičku krve
trny vyloudí
když k růži chceš si přičichnout
by více štěstí vážila si
dál mohla po nebesích plout
ta kapka krve
též ke štěstí patří
než vůně přisouzené růže
v tvých očích štěstí spatří...
11.03.2008 18:45:00 | Buližník
Od tebe se nedá čekat nic jiného, než takováhle nádhera. Moc krásná...
11.03.2008 17:59:00 | Erion Fate