Anotace: Bojíme se ho slyšet...možná bychom uslyšeli sami sebe.
Dusím vás
polštářem hlasitých slov.
Vás,
tiché signály nevědomí.
Vidět nejste navenek,
rozum se vás bojí.
Lapáte po dechu,
ústa dokořán.
Rychle ve spěchu,
ortel vykonám.
Něco jste mi šeptaly,
s přáním vyslyšení,
odpověď jste dostaly
- konec probuzení.
Nesnáším šepoty,
náznaky, taje.
Dost už mlčení,
v němž na babu si hrajem.
Trvale cítím vás za zády,
ač zadušeny měkkým peřím.
Máte prý o mě zájem,
já vám věřím...
začátek nové dekády.
12.03.2008 20:16:00 Jesus
osamělý ticho nesnáší, člověk obklopený lidmi ho uvítá...:)...všechno má svá PRO a PROTI...:)
12.03.2008 19:20:00 uživatel smazán
Většinou jsem za chvilku ticha v uspěchaném životě rád, ale když je to ticho moc velké, přeroste přes hlavu a pak už začíná dohánět člověka až k šílentsví. Lidská psychika je velká záhada...
11.03.2008 21:55:00 Bean
tichounce mne přikrylo
do bezpečí ukrylo
vůně růže z Jericha
je má bolest..
zahalená do ticha..
11.03.2008 17:55:00 cevert
emotivní sešup, až mrazí. Spád tvých veršů udivuje takovou prudkostí, až mám strach, že v tom tichu se srdce rozpustí. 1***