Vražedné ticho

Vražedné ticho

Anotace: Bojíme se ho slyšet...možná bychom uslyšeli sami sebe.

Dusím vás
polštářem hlasitých slov.
Vás,
tiché signály nevědomí.
Vidět nejste navenek,
rozum se vás bojí.

Lapáte po dechu,
ústa dokořán.
Rychle ve spěchu,
ortel vykonám.

Něco jste mi šeptaly,
s přáním vyslyšení,
odpověď jste dostaly
- konec probuzení.

Nesnáším šepoty,
náznaky, taje.
Dost už mlčení,
v němž na babu si hrajem.

Trvale cítím vás za zády,
ač zadušeny měkkým peřím.
Máte prý o mě zájem,
já vám věřím...
začátek nové dekády.

Autor spare, 11.03.2008
Přečteno 471x
Tipy 17
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

12.03.2008 20:16:00   Jesus

osamělý ticho nesnáší, člověk obklopený lidmi ho uvítá...:)...všechno má svá PRO a PROTI...:)

líbí

12.03.2008 19:20:00   uživatel smazán

Většinou jsem za chvilku ticha v uspěchaném životě rád, ale když je to ticho moc velké, přeroste přes hlavu a pak už začíná dohánět člověka až k šílentsví. Lidská psychika je velká záhada...

líbí

11.03.2008 21:55:00   Bean

tichounce mne přikrylo
do bezpečí ukrylo
vůně růže z Jericha
je má bolest..
zahalená do ticha..

líbí

11.03.2008 18:36:00   saddova

je v tom pravda...

líbí

11.03.2008 18:04:00   spare

Taky jsem se bála...ale nakonec jsem ráda v tichu vlastním stála.

líbí

11.03.2008 17:55:00   cevert

emotivní sešup, až mrazí. Spád tvých veršů udivuje takovou prudkostí, až mám strach, že v tom tichu se srdce rozpustí. 1***

líbí

11.03.2008 17:53:00   NikitaNikaT.

Myšlenkové a pěkně napsané.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel