Anotace: nic mě nenapadá....vlastně jak jsem mohla složit takovou...na můj vkus slaďárnu? Hrabe mi....
Hvězdy na nebi přestali zářit,
tak jako já dnes přestávám se snažit.
Krev po kapkách stéká na zem,
věřím, že i v příštím životě se znovu najdem.
Do vlasů šeptej mi znova,
ty uklidňující slova.
Šeptej, že máš mě rád,
šeptej a nepokoušej se mi lhát.
Dnes slunce nevychází,
avšak lidé naději svou neztrácí,
V životě nejsou šťastné konce,
a líbánky na Mallorce.
A proto:
Do vlasů šeptej mi znova,
ty uklidňující slova.
Šeptej, že máš mě rád,
šeptej a nepokoušej se mi lhát.
Slzy jsou diamanty dnešní,
a my dva milenci věční.
Dnes naše poslední mrazivá noc,
nežádám nikoho o pomc.
Ale ty:
Do vlasů šeptej mi znova,
ty uklidňující slova.
Šeptej, že máš mě rád,
šeptej a nepokoušej se mi lhát.
Poslední polibek,
se smutkem v očích čekáme na zítřek.
A tak prosím...
naposled...
Do vlasů šeptej mi znova,
ty uklidňující slova.
Šeptej, že máš mě rád,
šeptej a nepokoušej se mi lhát.
Ne nemyslím, teď zsrovna ne...když totiž ztracím srdce...ztracím i hlavu
09.04.2008 16:13:00 | whiolet
Každý má právo ztratit hlavu a srdce i Ty, i když si to možná nemyslíš..
08.04.2008 17:05:00 | Azazen
...hmm, na tebe opravdu slaďárna...ale potřebujeme ji všichni...nebo ne???
17.03.2008 13:09:00 | Lota