Zalitý sluncem - jak srdce láskou
rozprostřel krajinu lesy a loukou
Kaskády potoků z kopců se řinou
v údolí něhy - nenajdeš jinou.
Ten kraj je pro tebe, zároveň pro ní
jiní tam nesmějí - když lásku haní
v souznění tělesném pocity zrají
myšlenky na sebe spolu si hrají.
Holoubci bělaví...vrkají spolu.
Krajina prorostlá velkými plody
zvířena přítulná - nijaké zrůdy
nikdo tam nekecá - kdejaké bludy
jen v dáli potichu - andělské dudy.
Láska vás pohltí zastřeší citem
všechno si řeknete pod nebe krytem
hlazení polibků něžné jak pírko
sluníčko za mráčkem není tak horko.
Hrdličky bělejší...cukrují - cukrů.
Červánky nad bory - lože vám stelou
cikády v porostu k lásce zas hrajou
schouleni v klubíčko dýcháte spolu,
předtím jste pozřeli manu ze stvolu.
Procitlí jitrem ležíce vedle
nad hlavou přerostlá obrovská jedle
na větvi v koruně - šišky se houpou
zase jsi potkal - nějakou hloupou.
Kukačka odlétá...kuku - kuku - kuku
Něco mi to připomíná... spíš nějaký dojem... co tě inspirovalo?
17.03.2008 15:25:00 | George Cedric Dale
Nádherná básnička.Krásně vše popisuješ.Potkal jsi hloupou,to soudíš z jitra,to ještě nevíš,co bude zítra.
To já jen tak.Bez zlého úmyslu.
15.03.2008 12:24:00 | s.e.n