Divný rok

Osmý rok po druhém milleniu,
divný rok otázek bez odpovědí.
Proč se před jeho zimou neukryju
jak stěhovaví ptáci z jeho šedí.

Rok, v němž černobíle pálí žáha
ze smířeného očekávání a nejistoty,
v němž ruka smrti na mne sahá
blíže, než jindy, se slovy: „Co Ty?“

Tak v nerozhodnosti, neschopnosti,
nechávám všemu volnost a přece…
přece vše tak bolí, tíží mé mladé kosti.
Skončím dobře? Nebo někde v řece?