Nad hladinou denodenní šedi,
té šedi jež posiluje zlost.
Na nás vybledlé slunce věčně hledí.
Zpěv černých ptáků
zní jen tiše,přehlušován
duněním mrtvých vlaků.
A na kraji jezera
s šedou a kalnou vodou roste růže.
Krásná bílá růže,která
protíná svým čistým mečem tmu,
tmu co si lehá na celý kraj.
Ale jedna růže,jen jedna růže
ta svět nespasí.
Přečetla jsem všechny Tvé básně, tato se mi zdá nejhezčí...protože ze začátku je pesimismus, který se ale jen malinko obrací v optimismus...pěkné!
14.06.2006 16:36:00 | Silent Storm